ÉCOLE DE PARIS A ČEŠTÍ UMĚLCI V MEZIVÁLEČNÉ PAŘÍŽI

Řekne-li se „čeští umělci v meziválečné Paříži“, každému se dnes vybaví především jména František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen. Řeklo-li se totéž uměnímilovnému Pařížanovi dvacátých let, vybavil si v prvé řadě jména Georges Kars, Othon Coubine a François Zdenek nebo François Maurice Eberl. Zvláště jim je věnována tato kniha, která se snaží zmapovat jejich pohyb na meziválečné umělecké scéně ve Francii, nejvíce v jejím hlavním městě, a na několika příkladech prozkoumat kontext i mechanismy jejich pařížského působení, účast na výtvarných salonech, samostatné výstavy v galeriích a přijetí jejich tvorby dobovou kritikou. Kniha neopomíjí ani další „Pařížany“ Aléna Diviše a Editu Hirschovou. Stává se tak nenahraditelným ucelením obrazu, který zachovali v Paříži působící čeští umělci.