DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR 2024

„Dohodáři“ nebo též „brigádníci“. Takto bývají v praxi často označováni zaměstnanci, kteří konají pro zaměstnavatele práci nikoliv v pracovním poměru, ale na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Právní úprava dohod je přitom ve srovnání s právní úpravou pracovního poměru podstatně flexibilnější a vyznačuje se řadou specifik, na která je potřeba v praxi pamatovat.

Zásadní změny u dohod po novele zákoníku práce

To platí i poté, co tzv. transpoziční novela zákoníku práce od 1. 10. 2023 a 1. 1. 2024 mnoho rozdílů mezi pracovním poměrem a zmíněnými dohodami setřela. I „dohodářům“ tak přísluší např. právo na dovolenou, na pracovní volno při překážkách v práci nebo na příplatek za práci v sobotu a v neděli. Zaměstnavatel jim až na výjimky musí předem písemně rozvrhnout pracovní dobu a evidovat ji. Zapomenout nesmí ani na omezení maximální délky směny nebo nepřetržité odpočinky.

Pozor na nové povinnosti ohledně dohod!

Složitější než doposud je navíc zaměstnávání na dohodu o provedení práce. S účinností od 1. 7. 2024 mají totiž zaměstnavatelé novou oznamovací povinnost vůči územní správě sociálního zabezpečení. Od 1. 1. 2025 by pak měla platit zcela nová pravidla pro odvod pojistného z příjmů zaměstnance činného na základě této dohody. Byť je již v tuto dobu téměř jisté, že v tomto ohledu dojde ještě ke změně (nová právní úprava bude nejspíše zrušena), i v současné době má dohoda o provedení práce co do odvodu pojistného speciální režim.

Přehledný výklad kompletní problematiky dohod – aktuální i po 1. lednu 2025

Předkládaná publikace chce být (nejen zaměstnavatelům) komplexním průvodcem právní úpravou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr po všech výše uvedených změnách. Pozornost je v ní věnována především pracovněprávním otázkám – od vzniku pracovněprávního vztahu založeného dohodou až k možnostem jeho skončení, přes otázky spojené s pracovní dobou a dobou odpočinku, překážkami v práci, odměňováním nebo dovolenou až k tomu, jaké sankce hrozí za porušení stanovených povinností. V návaznosti na to rozebírá též aktuální daňové souvislosti a samozřejmě problematiku odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení. Protože v době redakční uzávěrky publikace byly teprve projednávány změny týkající se režimu tzv. oznámené dohody, jsou v knize graficky označené ty pasáže textu, do nichž se může s účinností od 1. 1. 2025 promítnout další případná změna či zrušení právní úpravy. Kniha tak pamatuje i na tuto situaci a čtenář tak v ní nalezne i po 1. lednu 2025 aktuální výklad a postup, jak s odvody pojistného z dohod nakládat.

Autoři publikace

Autorský kolektiv se skládá z odborníků, kteří se uvedenou problematikou intenzivně zabývají, publikují o ní v odborných časopisech a umí se na ni podívat prakticky.