NÁHRADA ŠKODY PŘI PORUŠENÍ SMLUVNÍ A MIM

Občanský zákoník z roku 2012 poprvé v českých právních dějinách důsledně oddělil režim smluvní a mimosmluvní odpovědnosti. Sedm let po účinnosti nového soukromoprávního kodexu představuje tato monografie první komplexní pojednání o interakci těchto dvou režimů. Má vůbec odlišování na smluvní a deliktní odpovědnost s přihlédnutím k jednotlivým funkcím odpovědnosti v občanském právu svůj význam? Jak se s oběma režimy vypořádávají jiné právní řády, zejména německý a rakouský, a jak nadnárodní unifikační projekty? Je nezbytné v návaznosti na odlišení smluvní a mimosmluvní povinnosti k náhradě újmy přehodnotit základní podmínky odpovědnosti? V čem spočívají odlišnosti obou režimů v občanském zákoníku a jsou rozdíly skutečně tak zásadní? Kde leží a jak vypadá dělicí linie? Kam zařadit vybrané instituty občanského práva, které se nachází na pomezí mezi deliktem a smlouvou? Jak do celého kontextu zapadá generální prevenční povinnost? Na tyto a další zásadní otázky nalezne čtenář odpověď v této inspirativní monografii.